Zvláštní chody
Islandští koně byli na ostrově dlouho jedinou možností, jak přepravovat lidi a náklady. Museli tedy být i při své malé výšce dostatečně silní. Aby se kostra dostatečně vyvinula a svaly zpevnily, obsedají se až ve věku 4 – 5 let. Protože museli často překonávat velké vzdálenosti, vyvinuly se u nich dva typy mimochodu: tölt – nohy jsou kladeny stejně jako v kroku, není zde fáze vznosu, chod je čtyřdobý. Pro jezdce je velmi pohodlný, nevysedáváte a pohodlně urazíte velkou vzdálenost. Tento chod je většině islandských koní vrozený a vidíte ho už u malých hříbat. Někteří koně pak mají ještě pátý chod zvaný skeid, který má nohosled: levá zadní + levá přední a potom pravá zadní + pravá přední, mezi těmito dobami je fáze vznosu, chod má dvoudobý rytmus. Tento chod je velmi rychlý (na krátkou vzdálenost až 50 km v hodině) a u závodních koní se musí trénovat. Ano, čtete dobře – Islanďané své koně milují a pořádají samozřejmě i nejrůznější závody ( v zimě v halách.) Největší událostí je tzv. Landsmót, jezdecká a chovatelská soutěž, která se poprvé konala 6. června 1950 v Þingvellir . Zpočátku probíhala jednou za 4 roky, ale od roku 1995 se koná každé 2 roky a pro každého chovatele a milovníka islandských koní je to největší svátek. Tato týdenní soutěž se koná na oválné dráze o délce 250 nebo 300 metrů, koně jsou rozděleni do čtyř kategoríí-čtyřchodoví a pětichodoví. Nejatraktivnější jsou soutěže, kde koně předvádějí skeid – hodnotí se zde rychlost i čistotu chodu. V tu dobu snad celá země nesleduje nic jiného a také noviny jsou plné článků a snímků koní! Aby se chov tohoto zajímavého plemene dělal i ve světě korektně, byla v roce 1969 založena FEIF (International Federation of Icelandic Horse Associations), která sdružuje 19 členských zemí, zajišťuje chov, vzdělávání svých členů a také jednou za dva roky pořádá světový šampionát, který se vždy koná v jiné členské zemi. Letos bude od 3. – 10. srpna ve švýcarském Birmenstorfu. Sem přivážejí koně i samotní Islanďané, koně se samozřejmě účastní soutěží, ale primárně jsou určeni k prodeji. Žádný z těchto koní se ale už nesmí vrátit zpět, protože to zakazuje zákon, jenž vstoupil v platnost již v roce 930! Jedná se o prevenci proti zavlečení chorob a na Islandu tedy nenajdete žádné jiné plemeno.
Nenároční na péči
Pokud byste si chtěli islandského koně pořídit, musíte počítat s vyšší pořizovací cenou, která se odvíjí od toho, zda se jedná o čtyřchodového nebo pětichodového koně. Poměrně velká chovatelská základna je v Německu a v Holandsku. Pak už náklady na jeho chov nejsou tak vysoké, protože nepotřebují takovou péči, jako například teplokrevná plemena. Stačí jim především dostatečný výběh, ideálně se stromy, kde se mohou ukrýt, nebo přístřešek na pastvině. Rozhodně jim neprospívá celodenní pobyt ve stáji, ten jim může přivodit problémy s dýchacími cestami. V našich zeměpisných podmínkách jim také vadí hmyz, pokud se u koně vyskytne letní vyrážka, neměl by tento kůň být zařazen do chovu. Co se týká krmení, vystačí si s pastvou, v zimě se senem, při sportovní zátěži mohou dostávat i oves. Obvykle nejsou kovaní, pouze při sportovním využití nebo intenzivnějším jezdeckém výcviku, ale záleží na terénu, kde se převážně pohybují. Chcete-li mít správnou výstroj, je třeba koupit speciální sedlo určené pouze pro toto plemeno-má rovné posedlí, díky kterému jezdec přenese váhu dozadu, což potřebuje pro trénink obou typů mimochodů. V ČR se nedají sehnat, ale v Německu a v Holandsku ano, je však potřeba počítat s vyšší cenou. Jak jsem již zmínila, jejich obrovskou výhodou je dobrý charakter a také to, že unesou jak dítě, tak dospělého. Může tedy z nich být ideální rodinný kůň a můžete tak mít doma kousek Islandu!
